Na odstupné je nárok při výpovědi nebo ukončení zaměstnání i dohodou, na základě důvodů uvedených v zákoníku práce. Odstupné je obvykle jeden až tři měsíční platy. Jen u zdravotních důvodů to může být až 12 měsíčních platů. Při odchodu do důchodu ale není nárok na odstupné.

Zákoník práce 2024 – kdy je nárok na odstupné (nadbytečnost, reorganizace, zdravotní důvody)

Propuštění ze zaměstnání, jistě není nic příjemného. Zvláště pokud se jedná o neočekávaný „vyhazov“. V takovém případě může být alespoň malou „náplastí“ a kompenzací, vyplacené odstupné.

Minimální zákonné odstupné, je jeden až tři měsíční platy (násobky průměrného výdělku). Pouze u výpovědi ze zdravotních důvodů, je to více (12 měsíčních platů).

Nárok na odstupné garantuje zákoník práce. Na odstupné ale nemusí být nárok vždy, při jakémkoliv ukončení pracovního poměru.

Nárok na odstupné při výpovědi ze zaměstnání

Zjednodušeně se dá říci, že na odstupné při ukončení pracovního poměru je nárok, jen pokud vám dá „vyhazov“ firma (výpověď od zaměstnavatele). Pokud se pro výpověď rozhodne zaměstnanec, tak nebývá nárok na odstupné.

Na odstupné je nárok, pokud se jedná o výpověď od zaměstnavatele:

  • musí se jednat o výpověď podle paragrafu 52, písmeno a) až c) – tedy například výpověď pro nadbytečnost, organizační důvody, rušení firmy, rušení pracovního místa, apod.
  • nebo se musí jednat o výpověď ze zdravotních důvodů, podle paragrafu 52, písmeno d)

V jiných případech (pokud má výpověď jiný důvod), nemusí být nárok na odstupné vůbec. Stejně tak není nárok na odstupné, při ukončení pracovního poměru na dobu určitou. Nebo když končí zaměstnání ještě ve zkušební době.

Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru dohodou

Na odstupné může být nárok i v případě, že se nejedná o výpověď, ale když je pracovní poměr ukončen dohodou.

Jedná-li se o ukončení pracovního poměru dohodou pro důvody, které jsou uvedeny v zákoníku práce, pak je nárok na odstupné.

Podmínky pro nárok na odstupné jsou stejné jak pro ukončení zaměstnání dohodou, tak i pro výpověď od zaměstnavatele.

Nárok na odstupné podle zákoníku práce 2024

Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru, je zaručen v zákoníku práce. Podmínky pro nárok na odstupné, jsou uvedeny v paragrafu 67, zákon číslo 262/2006 Sb. (Zákoník práce).

V roce 2023, byla schválena velká novela zákoníku práce, která toho mění poměrně hodně. Bude nárok na dovolenou u dohody DPP a DPČ, budou nové podmínky pro home-office, a další změny

Co se týká nároku na odstupné, a toho kolik je možné dostat při výpovědi, se v roce 2024, ale nic nemění. I nadále budou platit stejné podmínky, jako v předchozích letech.

Kolik je odstupné při ukončení zaměstnání?

Dostane-li zaměstnanec výpověď pro nadbytečnost (ruší se pracovní místo), nebo z organizačních důvodů, nebo i v některých dalších případech, tak je nárok na odstupné ve výši 1 – 3 měsíční platy.

Jedná-li se o výpověď ze zdravotních důvodů (pracovní úraz nebo nemoc z povolání), pak je nárok na dostupné ve výši 12 měsíčních platů.

Kalkulačka odstupné 2024 – výpočet odstupného podle zákoníku práce

Kalkulačka minimální odstupné 2024
Jak dlouho trval pracovní poměr
Došlo k ukončení zaměstnání
na základě lékařského posudku?

Jaká byla vaše hrubá mzda v posledním čtvrtletí

Zadejte informaci o příjmu v posledním ukončeném čtvrtletí (tj. leden - březen nebo duben - červen nebo červenec až září nebo říjen až prosinec).

Zdejte hrubou mzdu za jednotlivé měsíce v předchozím kalendářním čtvrtletí - včetně bonusů a odměn, ale bez náhrady za nemoc nebo za dovolenou.

Pro každý měsíc zadejte počet reálně odpracovaných hodin - bez hodin zameškaných kvůli nemoci nebo dovolené.

Hrubá měsíční mzda za 1 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 1 měsíc

Hrubá měsíční mzda za 2 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 2 měsíc

Hrubá měsíční mzda za 3 měsíc

Počet odpracovaných hodin za 3 měsíc

Doplňující informace

Přesčasové hodiny v rozhodném období

Kolik hodin má vaše týdenní pracovní doba?

Výpočet

Další kalkulačky 2024:

Podmínky pro nárok na odstupné dle zákoníku práce (paragraf 67):

§ 67

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně

a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,

b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,

c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,

Kdy je nárok na odstupné podle zákoníku práce (paragraf 52):

§ 52

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:

a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,

Nárok na odstupné při výpovědi ze zdravotních důvodů

Specifickým důvodem pro výpověď, mohou být zdravotní důvody. O zdravotních důvodech nerozhoduje zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Směrodatné je vyjádření závodního lékaře. Pokud lékař zjistí, že není možné dále vykonávat danou práci, pak je to důvodem pro výpověď.

Jsou dvě možnosti:

  • Jedná-li se o zdravotní důvody, které jsou důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (nebo je byla dosažena maximální přípustná doba pro dané pracoviště), pak je nárok na odstupné = zaměstnanec dostává roční plat (12 násobků měsíčního platu)
  • Jedná-li se o jakékoliv jiné zdravotní důvody, které nesouvisí s vykonávanou prací, pak není nárok na odstupné vůbec

Pro nárok na odstupné ze zdravotních důvodů, je podstatné, zda se bude jednat o výpověď podle paragrafu 52, písmeno d) nebo o výpověď podle paragrafu 52, písmeno e.

Výpověď ze zdravotních důvodů podle paragrafu 52, písmeno d) = je nárok na odstupné (12 měsíčních platů):

d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,

Výpověď ze zdravotních důvodů podle paragrafu 52, písmeno e) = není nárok na odstupné (vůbec):

e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost,

Je nárok na odstupné při odchodu do důchodu?

Na odstupné je podle zákoníku práce nárok jen v přesně daných situacích. Na odstupné může být nárok při výpovědi podle paragrafu 52, písmeno a), b), c) nebo případně d). Pouze při výpovědi z těchto důvodů (nebo i při dohodě na základě těchto důvodů), je nárok na odstupné.

Při odchodu do důchodu, se ale obvykle nejedná o žádný z důvodů, při kterých zákoník práce garantuje nárok na odstupné. Nejedná se ani o výpověď pro nadbytečnost, zpravidla to nejsou ani organizační nebo zdravotní důvody.

Může se to zdát nefér, když člověk po 10 nebo 20 letech u firmy odchází do důchodu a nemá nárok na nic navíc. Zákoník práce ale přiznává nárok na odstupné pouze v jiných situacích, než je zrovna odchod do důchodu.

To ale pochopitelně nijak nebrání firmě, aby při odchodu do důchodu vyplatila nějakou mimořádnou odměnu nebo něco jiného.