Od začátku roku 2021 platí novela zákoníku práce, které mění podmínky pro výpočet dovolené. Nově je nárok na dovolenou v hodinách (např. 160 hodin dovolené). Mění se i výpočet poměrné části dovolené. Za každý „odpracovaný“ týden, vzniká nárok na 1/52 celkové dovolené.

Kalkulačka: Výpočet poměrná část dovolené v roce 2021

Od začátku roku 2021 (od 1. 1. 2021), platí novela zákoníku práce, která mění pravidla pro výpočet dovolené. Změn je hned několik. Nově se nárok na dovolenou počítá v hodinách (dříve to bylo ve dnech).

Nově vzniká nárok na dovolenou už po 4 odpracovaných týdnech (dříve to bylo 60 směn). Mění se i způsob, jak se počítá nárok na dovolenou za omluvené absence, jako je nemocenská (neschopenka) nebo rodičovská.

Základní doba dovolené, se ale od začátku roku 2021 nemění. Ten, kdo měl nárok na 4 týdny dovolené, ten má i v roce 2021 nárok stále jen na 4 týdny dovolené. Ten kdo má 5 týdnů, nebo i více, ten má také stejnou délku dovolené, jako v předchozích letech.

Prodloužení dovolené na 5 týdnů pro všechny zaměstnance v roce 2021

Je sice pravda, že i díky podzimním volbám v roce 2021, se objevují snahy, aby se pro všechny zaměstnance prodloužila délka dovolené na 5 týdnů (nyní je 5 týdnů jenom u státních zaměstnanců, nebo tam, kde je to benefit od zaměstnavatele).

Šance na schválení takové změny, a je ale jen velmi nízká. A to i přes to, že před volbami jsou poslanci „náchylní“, ke schvalování různých benefitů pro voliče. Vzhledem k probíhající epidemii koronaviru COVID-19, který těžce dopadá na ekonomiku řady firem, je ale podobné prodloužení dovolené na 5 týdnů, jen málo pravděpodobné.

Kalkulačka: Výpočet poměrné části dovolené v roce 2021

I v roce 2021, můžete mít nárok na dovolenou za celý kalendářní rok nebo jen na poměrnou část. Pro výpočet poměrné části dovolené od 1. 1. 2021, vám může posloužit tato kalkulačka.

Další užitečné kalkulačky:

Kalkulačka dovolená 2021
Základní roční dovolená:
Počet hodin odpracovaných za týden:

Počet odpracovaných týdnů v roce:
Dočasná pracovní neschopnost, čerpání ošetřovného, rodičovská dovolená a jiné důležité osobní překážky v práci, se započítají, jako "odpracovaná" doba maximálně v rozsahu dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby.
Nárok na dodatkovou dovolenou:
Na dodatkovou dovolenou mají nárok zaměstnanci, kteří pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, kteří po celý kalendářní rok konají zvlášť obtížné práce.
Výpočet

Dovolená za kalendářní rok v roce 2021

V předchozích letech platilo, že pokud zaměstnanec odpracoval alespoň 60 dní (pracovních směn), tak mu vznikal nárok na dovolenou za celý kalendářní rok. Tato právní úprava, se novelou zákoníku práce trochu změnila.

Nárok na dovolenou za celý kalendářní rok, vzniká v případě, že pro zaměstnavatele pracujete 52 týdnů (a odpracujete 52 násobků týdenní pracovní doby). Neznamená to ale, že byste na dovolenou, měli nárok až na konci roku.

Základní doba dovolené je v roce 2021 stejná, jako v předchozích letech:

  • 4 týdny pro většinu zaměstnanců v soukromé sféře (někde to ale může být i více)
  • 5 týdnů dovolené pro většinu zaměstnanců ve státní sféře
  • 8 týdnů dovolené pro zaměstnance ve školství

Kromě základní (minimální dovolené), vám ale zaměstnavatel může poskytnout i dny dovolené navíc. Nebo můžete mít nárok na dodatkovou dovolenou.

Výpočet dovolené v zaměstnání v roce 2021

To, co je nové, je přepočet základní výměry dovolené, na hodiny. V roce 2021 už tedy nemáte „20 dní dovolené“ (při 4 týdnech). Ale například 160 hodin dovolené (při 40 hodinové týdenní pracovní době).

Pro běžného zaměstnance, to v zásadě nezaznamená žádný rozdíl. Pokud si bude brát „den dovolené“, tak se mu odečte 8 hodin a výsledek bude úplně stejný.

Rozdíl to bude především u těch, kdo mají různě dlouhé pracovní směny. Zatímco dříve mohl „den dovolené“ znamenat 6 nebo 12 „zameškaných“ hodin (takže bylo výhodnější brát si dovolenou v dny, na které připadaly delší směny), nově se už dovolená čerpá po hodinách – podle reálné délky zameškané směny.

Poměrná část dovolené v roce 2021

Pokud pro zaměstnavatele nepracujete po celý kalendářní rok (52 týdnů), tak vám může vznikat nárok na poměrnou část dovolené:

  • Nárok na poměrnou část dovolené vzniká po odpracování alespoň 4 týdnů v daném kalendářním roce
  • Za každý odpracovaný týden (násobek týdenní pracovní doby – například 40 hodin) vzniká nárok na 1/52 z celkové roční dovolené
  • Za jeden odpracovaný týden (např. 40 hodin) při 4 týdnech a 40 hodinové týdenní pracovní době, vznikne nárok na 3,07 hodiny dovolené (při 5 týdnech a 40 hodinách za týden by to bylo 3,85 hodiny)
  • Nárok na poměrnou část dovolené se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru

Krácení dovolené za nemocenskou (neschopenku), rodičovskou, nebo jiné překážky v práci

Podle novely zákoníku práce, se i doba na nemocenské (neschopence) nebo třeba rodičovské, může počítat jako „odpracovaná“ doba, pro nárok na dovolenou. Maximálně ale do výše 20 týdnů. A jen za předpokladu, že mimo dobu těchto překážek v práci, odpracujete alespoň 12 týdnů.

Pokud by byl někdo například půl roku v pracovní neschopnosti a následně půl roku pracoval, pak bude mít nárok na dovolenou za 46 týdnů – tj. na 46/52 celkové dovolené (26 týdnů v práci a 20 týdnů z neschopenky).

Pokud by byl ale někdo celý rok na rodičovské dovolené, tak nebudete mít nárok na žádnou dovolenou (z rodičovské by se sice mohlo započítat až 20 týdnů, není ale splněna podmínka, že mimo dobu ročovské by bylo odpracováno alespoň 12 týdnů = na dovolenou tedy není nárok vůbec).

Zameškané doby v zaměstnání (pracovní neschopnost, rodičovská dovolená, ošetřovné, apod.) se za celý rok sčítají, a pro výpočet dovolené je možné použít maximálně 20 týdnů.

Jinak je to ale s čerpáním řádné dovolené, mateřské dovolené, nebo například u překážky v práci na straně zaměstnavatele. Ty se započítají pro nárok na dovolenou v plném rozsahu jako „odpracovaná“ doba.

Kdo rozhoduje o termínu čerpání dovolené?

Novela zákoníku práce od 1. 1. 2021, nijak nemění podmínky pro čerpání dovolené. Stále platí, že o termínu dovolené rozhoduje zaměstnavatel. Pokud vám oznámí dovolenou alespoň 14 dní předem, pak ji může nařídit „kdykoliv“.

Zaměstnanec si může určit termín čerpání dovolené, jen v případě, že se jedná o nevyčerpanou dovolenou z minulého roku. Pokud zaměstnavatel nerozhodne o čerpání převedené dovolené do 30. 6., může si zaměstnanec určit termín sám.

Dalším případem je situace, kdy je dovolená čerpána bezprostředně po skončení mateřské dovolené. I zde není potřeba souhlas zaměstnavatele – čerpání dovolené se mu pouze oznamuje.

Jinak ale platí, že termín dovolené určuje zaměstnavatel. Platí pouze nařízení, že alespoň jedna část dovolené, by měla být v jednom celku alespoň 14 dní. Nebo, že by čerpání dovolené, mělo být minimálně v délce jedné poloviny pracovní směny.

Platí i stejné podmínky, pro případné proplacení nevyčerpané dovolené. To je možné jen v případě, že dochází k ukončení pracovního poměru.